Dnes je 19. 01. 2018 - svátek má Doubravka

KNIHA NÁVŠTĚV

Přidejte nový příspěvek

 
 
 
 
 
 
 
Pole označená * jsou povinná.
E-mail nebude zveřejněn
215 entries.
Helena Pechová Helena Pechová wrote on 7.12.2016 at 17.43:
Dobrý den, přečetla jsem Vaši poslední 5 část z cesty do Benátek na kole, shlédla Vaše video a ráda bych se zeptala jakou přípravu jste s dětmi podnikli, aby takovou cestu zvládli a ještě s takovým nadšením a klidem ve tváři. Je to obdivuhodné. S dětmi (8 a 6 let) také rádi jezdíme na kole a rádi bychom vyrazili někam dál. Zatím jsme ujeli za den max 45 km a další den jsme už raději odpočívali. Děkuji předem za odpověď a přeji mnoho dalších úspěšných cest. Helena Pechová
Markéta Markéta wrote on 7.11.2016 at 19.15:
Milá Lenko, já osobně než jet někam autobusem, to tam radši jedu na kole 🙂 Ono to zase tak daleko není 😉 Ale děkujeme za vzkaz, i za to, že jste našemu povídání věnovala tolik času! Mimochodem, aby vše nevypadalo tak idylicky, naše děti se pomalu dostávají do věku, kdy pro ně začne kolo být také noční můrou. 🙂 Tak uvidíme, my jsme rádi za každý rok, kdy to ještě jde a kdy ještě s námi šlapou relativně rádi.
Lenka Lenka wrote on 5.11.2016 at 13.35:
Strávila jsem nad vaším povídáním odpoledne a musím smeknout klobouk. Člověku přijde náročná cesta autobusem do Benátek a vy jste to zvládli všichni čtyři na kole. Úžasné, že jste nevzdali ani zpáteční cestu a dotáhli to tak to nádherného závěru. Děti mají vzpomínky, na které nezapomenou a obrovskou silnou vůli. A píši to i proto, že mám dceru, pro kterou je kolo a přespání ve stanu noční můrou 🙂 Jste dobří a fandím vám.)
Markéta Markéta wrote on 26.9.2016 at 6.04:
Tak s tím \"aby to děti vždy snědly\" máme na cestách zrovna z letoška veselou historku. To jsme takhle jednou zapomněli nakoupit, nebo nezapomněli, ale pořád jsme si říkali, že nakoupíme až v té další vesnici - a najednou byl večer a vesničky samé takové pidi, bez obchodů nebo už zavřených. Tak že večeři pořešíme nějak ze zbytků a železných zásob. Jelikož jsme ale byli v Polsku, kde těch zásob vozit moc netřeba, našlo se v báglech akorát: půl pytlíku těstovin, jeden pytlíček rýže a konzerva bílých fazolí. Smícháno, dochuceno kečupem a vzniklá kejda překvapivě moc dlouho nevydržela, za chvíli byl kastrol prázdný! Doma by to nejedly, ale když se ujede 80km na kole, ještě se nestalo, že by se někdo nad něčím ofrňoval.
Eva Eva wrote on 24.9.2016 at 3.38:
Dekuji za odpoved. Clovek proste nekdy nema vubec predstavu a tak jak jste to vypsala, tak uz to chapu. Ja prave kolikrat sama doma nevim, co varit a ne takhle jeste ze zasob, co by jsem si vezla na kole a taky aby deti vzdy to snedli 😉
Markéta Markéta wrote on 23.9.2016 at 11.33:
Co se jídelníčku týče, na cyklodovolené jej naplánovaný nemám. To řeším, jedině když jdeme pěšky někam na hory, a vím, že třeba 4-5 dní budeme v horách bez možnosti nakoupit, pak si opravdu naplánuji, co budeme každý den jíst, aby to vyšlo nebo abychom naopak toho neměli moc. Na kole předpokládáme, že se budeme pohybovat většinou v civilizaci, tedy každý den nějaký ten obchod potkáme. Není tedy nutné vláčet s sebou kila jídla, byť na kole se to uveze podstatně lépe, než na zádech v batohu. Nejvíc zásob jsme s sebou táhli do Francie a do Švédska, to jsou země pro nás hodně drahé, tak jsme vezli ani ne tak konzervy, ale spíš takové ty předpřipravené těstoviny v pytlíku apod. Taky jsme zrovna v těchto dvou zmíněných zemích docela trpěli hladem, protože tam už se nákupy dají realizoavat jedině ve velkých obchoďácích ve větších městech. Lidi si dojedou autem a nakoupí fakt ve velkém i pečivo, doma si to hodí do mrazáku a je to. Na východě, ale třeba i v Polsku jsou obchůdky v každé vsi, netřeba nakupovat dopředu, klidně večeři řešíme až pár hodin před tím, než se někde utáboříme. Samozřejmě, vezu s sebou vždycky něco záložního: těstoviny, pytlíkovou polívku, ovesný vločky, sardinky, knackebrod. Kdyby bylo nejhůř a nebyl obchod. Ale zpět k jídelníčku. Ráno snídáme klasiku: chleba s něčím (paštika, sýr, nutella..., když je počasí, koupí se máslo). Oběd řešíme nejraději někde v hospůdce, když to jde. Když to nejde, záleží na podmínkách. Buď vaříme a nebo opět mažeme chleba. Hodinka pauzy v poledne je potřeba. Když jsme v hospodě, většinou u toho řešíme dobíjení nebo pracujeme. Večeříme většinou teplé jídlo. Děti už si navykly a vyžadují to. \"Maminko a co si uvaříme?\" je první otázka, když někdě zakotvíme na noc 🙂 Většinou, když máme teplý oběd, si říkám, že teplá večeře být nemusí, ale děti ji mají rády a když je chci ošidit, neprojde mi to. Tak vaříme. Máme pár oblíbených jídel: - Těstoviny s něčím. Když přijedem pak domů, nemůžu těstoviny několik týdnů ani vidět 🙂 Buď takové ty alá \"Mámino kuře na paprice\" nebo holé těstoviny a do toho kupovaná omáčka nebo kečup. Největší úspěch mají nasladko s kakaem. - Rýže s tuňákem a cibulí. Když se do toho dá kysaná smetana, je to mňamka největší! - Bramborová kaše s něčím (párky, sojové maso, hrášek) - Rýže s konzervou (dostáváme od jedněch přátel domácí, takže mňamka) - Letos v Rusku jsme měli hodně pohanku - Čočka (kupuji předvařenou, dá-li se sehnat, ale většinou ji vezu z domova). Stačí do ní nakrájet cibulka. - Vajíčka (natvrdo nebo míchaná) - Občas polívka z pytlíku s chlebem - Nějaká sladká kaše - Fazole z konzervy, ideální jsou bretaňské s protlakem
Eva Eva wrote on 23.9.2016 at 2.22:
Me by zajimal vas jidelnicek, kdyz jste cestovali do Benatek. To jste si vetsinu veci vezli z CR a nebo cestou dokupovali? Konzervy dost vazi. Taky nejak casove treba nez se uvari obed, tak to zabere cas.Na tolik dni, to uz clovek musi nejak mit naplanovane.
Markéta Markéta wrote on 14.9.2016 at 13.29:
Milá Radko, děkujeme za vzkaz. Některé naše čtenáře známe osobně, ale vždy mě potěší, když se \"odtajní\" někdo nový 🙂 Jsem ráda, že web navštěvujete a že se i inspirujete! A kdybyste někdy přijeli, můžeme se vzájemně poznat naživo. M. PS: Všechno nejlepší k dnešnímu svátku!
Radka Smutná Radka Smutná wrote on 14.9.2016 at 8.25:
Dobrý den,milá Markéto, moc se mi líbí Váš web a naše rodina se ráda vašemi cestami tak trošku inspiruje. Naše holky milují videa a fotky z vašich výprav a o Šárce a Víťovi si často povídáme. Přeji Vám i Vaší rodině hlavně hodně zdraví a elánu do dalších výprav. Zvonek máme na kole celá rodina 🙂 a do pořízení zpětného zrcátka se určitě také dokopu. P.S.: Stále čekám a čekám na zápisky z cesty do Ruska 🙂 S pozdravem Radka
Markéta Markéta wrote on 13.9.2016 at 6.20:
Milý JS. Ach jo. Tak znovu: 1. Neznámý proto, že jste nenapsal své jméno, jenom jakési iniciály JS. Takže nevím, s kým si píšu, proto neznámý. Já své karty odkrývám, foto a info na webu. 2. v Benátkách jsem poprvé byla v roce 2000, to je před 16 lety, nikoli před dvěma lety, jak píšete (odčítat doufám umíte, takže příště stačí pořádně číst a nedomýšlet si své varianty). V té době tam žádná cyklostezka nebyla, čili bylo nutné jet po mostě po metr široké cestě mezi svodidly a betonovou zdí. Nevím jak je to dneska a jak jsem psala, zjišťovat to už nebudu, ani kvůli nějaké té tajemné raritě, protože je tolik míst, kde jsme ještě nebyli a kterým dáme přednost. 3. Zvonek sice není povinná výbava, ale doporučená i Vámi zmiňovaným dopravním inspektorátem, čili to není nic, co doporučuji jenom já z vlastní sobeckosti. Je to prostě věc, která se hodí a kterou doporučují i jiní. 4. Nevím kdo nebo co je Nákolák. 5. Jestli je někdo demagog, tak jste to Vy. Usuzujete z mé odpovědi věci, které nepíšu. Např. že jsem špatná řidička, kde chodím po horách a další. 6. Ano, uznávám, že cyklostezka NENÍ na učení dětí, to jsem napsala špatně. Tedy - pokud je tím myšleno takové to první učení, běhání za dítětem atd. Jestli si myslíte, že jsme děti cestou do Itálie učili jezdit na kole, tak to je další Vaše demagogie. Naše děti měly před cestu najeto každý už několik tisíc kilometrů. Ale za čím si stojím, tak za tím, že cyklostezky nejsou pro závodní jízdu, a patříme na ni všichni. Jen se tam všichni musíme vejít a vzájemně se respektovat. Pokud nikdo není přede mnou ani za mnou, proč nejet vedle dítěte a povídat si s ním. Máme zpětná zrcátka, takže pokud někoho vidím, uhnu se, pochopitelně. Pokud přijede rychleji a tiše, nevím o něm, předpokládám, že o sobě dá vědět právě tím zvonkem. Takto se to dělo v Rakousku a Německu na Dunajské cyklostezce všude, tedy v \"civilizované Evropě\", když použiji Váš slovník. 7. Pokud jede někdo pro nákup nebo do lékárny, ani jízda vlakem ani použití auta mu nezaručí, že se na místo dostane vždycky včas. Vždy je nutné počítat s nějakými komplikacemi a vyjet včas. Na kole se třeba může přihodit defekt. Když spěcháme na vlak například, musíme si dát minimálně půl hodiny rezervu! Když to někdo nestihne, je to bohužel jenom jeho blbost, že to neodhadl. Jak jste psal sám, chce to mít mozek.
Neznámý. Neznámý. wrote on 12.9.2016 at 20.46:
Ať jste v obraze: Průměrku si nikdo nehoní na cyklostezce..... 😀 Leda nějaký šílený Nakolák 😀 Normální cyklista po cyklostezce nejezdí, tam jezdí jen maminy s dětmi, důchodci, nemocní a postižení, jednoduší lidé, kteří mají problém na silnici, podnapilí, apod. Ale všichni by měli dodržovat daná pravidla značení na silnici i vertikálních značkách. Kde značky a značení chybí, není to proto, že tam by nic neplatilo, ale městu mohly dojít peníze, nebo ještě nestihli označit čerstvě udělanou stezku. O tom, že by se uživatelé cyklostezek mohli shlukovat přes celou šíři, či i jem 2 vedle sebe, to nikde nenajdete, to děláte jen vy a vám podobní. A to se týká výlučně ČR, nikoli kultivované Západní Evropy. Stejně tak, jako chodí takovíto lidé na hory nikoliv po tur. Značených trasách, ale po asfaltce, nejlépe přes celou šíři, s dětmi a kočárky. Abych byl objektivní, přečetl jsem Vaši odpověď znovu a vidím, že máte problém ve špatném výkladu toho, k čemu je cyklostezka. Píšete: \"cyklostezka je právě pro to, aby někde mohly bezpečně jezdit právě rodinky s dětmi.\". Ano, přesně tak to je, ale neznamená to, že si rodinka bude jezdit, jak chce. MUSÍ respektovat pravidla, závazná pro všechny. Mohou tam jet (za sebou) kluci, 12 - 17 let a ti nepojedou krokem, jako vy. Oni nemohou předvídat (jsou to přece jen děti, kteté rodiče (jako Vy) na silnici nepustí), že Vaše děti v 8 letech ještě ma kole neumí a vlítnou jim tam. To Vy jste povinna toto předvídat a zamezit tomu správným korigováním jízdy svých dětí, nikoliv je navádět do protisměru. Až toto pochopíte, bude na světě lépe.
Neznámý. Neznámý. wrote on 12.9.2016 at 20.08:
Stejně tak Vaše demagogické a omezenecké označování cyklistů, které jste ohrozili a přinejmenším zabrzdili, že si honí průměrku, je zcela na Vaší úrovni myšlení: Nenapadlo Vás, že normální cyklisté mají své tempo, rytmus, o který zastavením přijdou, nebo jsou lidé, kteří skutečně spěchají (aby jim nezavřeli lékárnu, kde nutně potřebují lék pro nemocného, nakoupit jídlo, než zavřou obchod, atd. (ovšem Vás už nic pod \"atd.\" nenapadne, Vy vidíte jen sebe, svou, firmou/státem zaplacenou dovolenou)), nebo dálkoplazi, kteří denně ujedou stovky km a musí stihnout zamluvené úbytko, než majitel odjede. Atd. Ne, Vy vidíte jen svou dovolenou a všichni ostatní ať si pořídí zvonky. Nebo zastaví. Přece když máte čas Vy, musí ho mít všichni, že? Jestli potřebujete pokecat, či děti poučit, jak mají jezdit na kole , jsou na každé trase odpočívky, netřeba ostatním překážet a to ani neúmyslně. On rozdíl mezi Nákolákem a normálním cyklistou je i ten, že běžný uvědomělý cyklista sleduje i dění za sebou, zejména když ví, že dělá, co nemá. Pokuf jen čučí před srbe, či dokonce jen na děti, pak nemá na veřejné cestě co dělat. To není můj názor (jako o zvoncích), ale zákon jasně stanoví, že nikdo nesmí ohrožovat druhé, ani sám sebe. A Vy to ještě budete vyžadovat jako povinnost , aby ostatní jezdili jinudy, než Vy. Přečtěte si Pravidla silničního provozu, vše, co se týká vyklistů. A pokud by Vám to dělalo problém, tak alespoň pravidla správného cyklisty, potřebná k získání cyklistického průkazu. Vsadím notu, že nikdo u vás ho nemá.
JS. JS. wrote on 12.9.2016 at 19.17:
NEZNÁMÁ Markéto. Ať jste známá (vypadá to, že mi egoisticky dáváte najevo, že Vy jste známá, já nikoli), či neznámá, nemáte pravdu, nejde o úhel pohledu, ale o dodržování vžitých, zákonných a bezpečnostních pravidel. A pak o demagogické deformování mé připomínky. O tom pak. Právě kvůli lidem, jako Vy, kteří to nechápou, se dělají na cyklostezkách středové dělící pruhy a někdy (pro ty zcela nechápavé) i šipky, značící směr pohybu cyklistů. Ty statisíce peněz za toto značení nebyly vydány z plezíru. Ve svém věku byste mohla a hlavně měla vědět, že existují dopravní hřiště, kde děti naučí to, co rodiče nezvládnou. Píšete: \" Kde jinde začínat, kde jinde učit děti šlapat, než právě na cyklostezce\" To je zarážející a alarmující, že Vaše děti v jejich věku neumí jezdit na kole a učíte je tomu cestou do Itálie! To je čiré bláznovství a hazardérství, hraničící s nesvépravností!!!! KVŮLI TAKOVÝM PO CYKLOSTEZKÁCH NEJEZDÍM! Já mám 4 děti a 3 vnuky a od 2 let jsem s nimi jezdil po silnici, právě kvůli neukázněným cyklistům, pejskařům, inlinistům a jiné škodící havěti. A nikdy nebyl problém. Je to jen o výchově, disciplíně a hlavně vysvětlení, co a proč se musí a nesmí. Pro ty, co to neumí, jsou dopravní hřiště. Zjistěte si na webu, co to je. Je to jen o správném chápání a dodržování pravidel. O tom, že Vy si vše vykládáte ze svého omezeného pohledu, svědčí i Vaše poznámka o tom, jak jste jeli před 2 lety do Benátek po úzkém pruhu vedle silnice. Ten totiž není určen pro cyklisty a v samém závěru jste po něm jet nemohli, museli jste kola přehodit přes svodidla na silnici. Právě tím jste přiznala, že neumíte na kole správně jezdit, když jezdíye, kde nemáte a pak zákonitě havarujete. Tím jste dokázala, jak jste nebezpečná. A o prachu a výfukových plynech nepište, prach tam není a výfukové plyny jsou na mnohem nižší úrovni, než u nás. A hlavně je to nesmysl proto, že auta cyklisty objíždí v min. vzdálenosti 1,5 m (jsou tak v Záp. Evropě zvyklí, upřednostňovat cyklisty, navíc ta vzdálenost je předepsána zákonem), navíc na té cestě jsou 2 pruhy v 1 směru a v cyklistově pruhu žádné auto nepojede. Leda české. Co se týká zmíněné Demagogie: To, že překážíte ostatním účastníkům provozu neznamená, že oni nesnáší děti. Oni jen nesnáší neuvědomělé lidi, jako Jste Vy. Děti za své rodiče nemohou. Ad zvonek: Můj kamarád má zvonek, ze ktetého by se podělala celá vaše rodina. Zvonek není povinný (na žádném, natož závodním kole), ani nutný. To je jen Váš egoistický požadavek, abyste nemusela dodržovat pravidla. Kvůli jedné ženské si všichni ihned pořídí zvonky! Takto se chovali komunisté. Nutný je funkční mozek. Co bude z Vašich dětí, až vyrostou? Egoističtí jedinci, vymáhající si své zájmy na úkor ostatních? Bojazliví \"cyklisté\", neschopní jet dle pravidel po silnici? Ne, o žádný most mi nešlo, těch je všude habaděj. Ale právě díky Vašemu způsobu myšlení a z toho plynoucího jednání (teď mám na mysli přetahovámí kol přes svodidla) jste si nevšimli do očí bijící kuriozity. Ovšem jízdou po chodnících a cyklostezkách si ji nevšimnete nikdy, přestože jde o světový unikát. Holt, typičtí Nákoláci, cykloturisté non plus ultra. Snad budou vaše děti jiné a budou se držet ZÁKONEM a hlavně ZDRAVÝM ROZUMEM (polopaticky: bezpečností) daných pravidel. Ono totiž to, že máte děti, Vás neopravňuje k výjimkám, či k nějaké nadřazenosti nad ostatními. Vy, jako matka, máte mít bezpečnost (hlavně svých) dětí jako prioritu a ne je ohrožovat naváděním k jízdě v protisměru. To jsou fakta, daná zákonem, mnohaletými zvyklostmi a zdravým rozumem, nikoli nějakou subjektivní úvahou, či pochybeným názorem o zvoncích. Řekl bych, že nejste řidička, nebo moc špatná. V PROTISMĚRU SE NEJEZDÍ, ANI MA CYKLOSTEZCE! CHCETE TO ZPOCHYBNIT? Zeptejte se na Dopravním inspektorátu, tam by to mohli vědět. Fakt jste nikdy neslyšela o dopravních hřištích?? Víte, bezpečnosti neprospívá jen helma, ale hlavně to pod ní. A je jedno, jestli jste známá, či neznámá, to není důležité.
Markéta Markéta wrote on 12.9.2016 at 12.37:
Milý neznámý JS. Děkujeme za vzkaz na webu. Víte, já si myslím, že cyklostezka je právě pro to, aby někde mohly bezpečně jezdit právě rodinky s dětmi. Kde jinde začínat, kde jinde učit děti šlapat, než právě na cyklostezce. A že jsme někoho zbrzdili? No bóže! Já si za tím stojím, že cyklostezka je pro všechny, nemyslím si, že by měla být nějaká povinnost jet při kraji, aby těm, kteří si dělají rekordy, neklesla průměrka. Nemyslím, schválně překáže, ale jet za sebou celou dobu jenom proto, že občas kolem nás někdo profrčí, je nesmysl. A kromě toho, jak jsem psala, stačí si pořídit zvonek. Na Dunajské stezce na nás běžně rychleji jedoucí cyklisti zvonili a nebyl to žádný problém, člověk prostě věděl, že za ním někdo je, a že má uhnout. Pochopitelně, každý se na věc dívá svýma očima. Já očima matky, která hledá pro své dítě to nejbezpečnější, komu už děti odrostly, tomu lezou na nervy. Asi to dovedu pochopit. Ale chce to trochu tolerance na všech stranách. Ohledně Benátek. Děkuji za tip, ale jsme velice spokojení s tím, jak jsme je dobyli. Možná máte na mysli ten \"most\" nebo násep, nebo jak to mám napsat, ale ... po něm jsme přejeli do Benátek v roce 2000 a abych pravdu řekla, nějak nadšená jsem z toho úzkého chodníku vyhrazeného pro pěší a cyklisty, nebyla. Měla jsem tam totiž nepěkný zážitek, kdy jsem předním báglem štrejchla o svodidla, hodilo mě to doprava, kde jsem narazila do betonové zídky (za ní už bylo moře) a následně mě to hodilo zase doleva, kde jsem přes ty svodidla málem přelítla do té silnice s hustým provozem. Do toho polykat prach a zplodiny z aut, a ještě než se člověk dostane přes to předměstí, děkuji pěkně. 90 % lidí dobude Benátky právě z pevniny, my to právě proto chtěli udělat jinak. A nelituji! Nicméně za tip děkuji, ač se tam v nejbližší době znovu nechystáme. Těch věcí, které člověk mine nebo nevidí, je víc. Aby prozkoumal všechny zajímavosti cestou, to aby ujel tak 100 km/týden.
JS JS wrote on 12.9.2016 at 10.00:
Dobrý den, Děti máte šikovné, všechna čest. Ale mám pár připomínek k vaší cyklojízdě do Benátek. Brzdit provoz a překážet na cyklistické silnici, to se nedělá. Pak se nelze divit, že kvůli vám mnozí cyklisté jezdí po normální silnici. TO,že Benátky jsou na laguně, neznamená, že jsou ostrov, mají normální přístup z pevninských Benátek a tím, že jste jeli do starých Benátek lodí, jste sebe i děti připravili o ten největší zážitek, které Benátky mají.Jde vlastně o světovou raritu, kterou jsem neviděl v žádném jiném evropském městě. A Evropu mám projetou celkem dost hodně. Jen na kole. Byl jsem letos na Vesuvu a v Pompejích (4200 km/28 dnů) a přes Benátky jsem jel tam i zpět. Co je tou raritou, neprozradím, máte motivaci to zjistit sami. Lodičky a gondoly zná každý, stejně byste na nich pluli kanály, ale ta rarita se dá zažít jen přejezdem z pevniny. Jsem starší, než Vaši rodiče, ale když jsem tu věc (resp. Napřed jen stopu) spatřil, byl jsem z ní dost v šoku, cože to vlsstně je za historickou pozůstalost, ale nakonec jsem uviděl na vlastní oči, že ta věc je funkční a novodobá. Je nepřehlédnutelná, mnohem větší než gondola. Ale neprozradím. JS.
Markéta Markéta wrote on 8.9.2016 at 8.46:
Milý Lorenzo, 100 km je slušný výkon, zejména v kopcovité krajině Českého krasu. A na Sedlčansku je také hezky, když jsme ještě bydleli v Praze, hodně jsme tam do těch míst vyráželi také. Tak ať do dobře šlape!
Lorenzo Lorenzo wrote on 6.9.2016 at 20.19:
Milá Markéto a milý Luďku, obdivuji vás, jak zvládáte vaše expedice s dětmi. Já jsem v sobotu ujel na kole 100 km a hodlám v tom dále pokračovat. Já rád navštěvuji Český kras blízko mého bydliště, Sedlčansko a železniční památky.
DEJNA DEJNA wrote on 30.8.2016 at 7.27:
Markéto, moc si mě potěšila, že to je asi všude stejný:D Cestování zdar!
Markéta Markéta wrote on 29.8.2016 at 16.12:
Dejno,ono to u nás není tak ideální, jak se zdá. Děcka jsou taky navyklý, že většinu věcí uděláme my - a taky že jo, abychom ráno co nejdříve odjeli, tak to urychlujeme, že vše balíme a děláme snídani a oni si pak milostpáni přijdou jen sníst chleba, ani ten spacák si nesbalí, protože než by to udělali, máme to desetkrát rychleji 🙂 a kdo má nervy na to dnes a denně je popohánět, že 🙂 Jinak s tou Fatrou byla sranda. Objednala jsem dětem batohy a říkám jim \"Zítra bude překvapení, dárek, ale asi budete zklamaní.\" Jenže když pak pošta přivezla balík, děti se na batohy vrhly, ihned do nich něco narvaly, připnuli si tam hadičku na pití (alá camel bag), co jsme dostali od kamarádů (díky J+J) a ten batoh až do večera nosily na zádech a druhý den zase. Funguje u nich to, když jim koupíme pěkné vybavení, pak je to baví o něco víc. Zbytek příště... sedíme v buse v Užhorodě a za chvíli už zase pojedeme. Markéta
DEJNA DEJNA wrote on 29.8.2016 at 7.18:
Také to máme v Polsku rádi, už nám chybí jen východ, jinak ho máme projeté snad celé:-) Právě kvůli drahým vízům jsme loni odpískali ruskou část Viselské kosy a Kaliningrad.A co to je za oblast, co jste objevili? Já se fotkama z pouhých 2-3 týdnů budu také prokousávat nejméně stejnou dobu, takže naprosto chápu, že ve vašem dokonalém zpracování i s vyprávěním to je na dlouho. Už jsem se také dívala na fotky z Fatry a obdivuju vás. Vypadá to, že i děti cestování baví a hlavně že spolupracují na vaření, balení, či stavění tábora. Ty naše to strašně baví vždy jen jednou poprvé (tzn. mají dávno vybráno) a pak rodičové snažte se. Ještě tak syn, když je s tátou, tak hodně pomáhá, ale jak jsou oba, tak si vždy radši najdou svoji zábavu. Také přeji krásný konec léta! DEJNA

Komentáře nejsou povoleny.


VYHLEDÁVÁNÍ NA TOMTO WEBU

FACEBOOK