Dnes je 19. 10. 2018 - svátek má Michaela

Kysucké Beskydy – přechod pohoří

Rubrika: 2015, Cestování s dětmi

Datum výpravy: 7. - 10. 5. 2015

Účastníci: Markéta, Luděk, Víťa a Šárka

Letošní jaro víc chodíme než jezdíme na kole. Kdybych to počítala, určitě mám víc kilometrů nachozených pěšky, ale ono se to v létě obrátí 🙂

Před týdnem jsme byli na kole na Slovensku, tento víkend (prodloužený o státní svátek) půjdeme pěšky na hory. Další víkend jsou Prčice, plánuji s dětmi třicítku ze Sedlčan, tak ať něco potrénujeme.

Vybrali jsme si Kysucké Beskydy. Jednak tematicky navazují na Slezské Beskydy, které jsme šli na podzim, a jednak se v nich nachází dostatek chat na přespání. Děti si ještě neunesou své věci v batohu na zádech, na rozdíl od kola, a kdo se s tím má vláčet. Navíc tyto horské chaty mají většinou specifickou atmosféru a jdete-li mimo sezónu, nejednou se nám stalo, že jsme v celé chatě přespávali úplně sami. Nevýhoda – vždy do této chaty musíte dojít, což třeba v případě Kysuckých Beskyd znamenalo poměrně náročné denní etapy s pochodem od rána do večera.

Kysucké Beskydy jsou slovenským pohořím, jehož hlavní hřeben tvoří hranici s Polskem. Ačkoliv, podle poláků jsou součástí většího celku nazvaného Žywiecké Beskydy (ano, to y po ž je správně 🙂 ) Pro hory jsou typické poměrně příkré svahy s hlubokými dolinami, nejvyšší partie horských hřbetů jsou travnaté a poskytují výhledy. Do hor je vsazeno množství malebných kopaničářských osad s částečně zachovalou původní lidovou architekturou. Nejvyšším vrcholem Kysuckých Beskyd je Velká Rača (slovensky Veľká Rača, polsky Wielka Racza, 1.236 m) nacházející se na slovensko-polském pomezí. Tolik a ještě víc se o Kysuckých Beskydech píše na internetu, je to velmi lákavé!

Abychom z hlavního pohraničního hřebene ušli co největší část, volíme cestu vlakem do zastávky Skalité-Serafínov, kde přechod zahajujeme. První nocleh si domlouváme telefonicky v polské Chatě pod Skalanka, která je od nádraží nejvzdálenější chatou a zároveň nejblíže položenou k Velké Rači. Protože ve schronisku na Velké Rači nocovat nebudeme, to je na další den zase moc blízko, objednáváme si druhý nocleh na Przegibku, chatě polského PTTK. Třetí nocleh necháváme raději otevřený, ale nakonec nocujeme podle plánu v penzionu Kohútik na slovenské straně hor. Ráno tak krásně stíháme první jízdu úzkokolejkou Oravské lesné železnice z Tanečníku na sedlo Beskyd a při cestě dolů se nám daří stopnout parní vláček železnice Kysucké. Do sbírky úspěšných stopovacích zážitků si tak po stopnutí vyhlídkového letadélka s kamarádkou Janou přidávám i parní lokomotivu.

Prodloužený víkend v Kysuckých Beskydech byl krásný, ale náročný. Trasa poměrně dlouhá, převýšení vysoká a stoupání strmá. Počasí panovalo vyloženě jarní: trochu sluníčka, trochu deště, na cestě hodně bláta a sem tam zbytky sněhu. Překonávali jsme polomy, stopovali medvěda a užívali si nádherné výhledy a přírodu s minimem turistů.

Příspěvek byl publikován v rubrice 2015, Cestování s dětmi s lokalitami , .

Komentáře nejsou povoleny.


VYHLEDÁVÁNÍ NA TOMTO WEBU

FACEBOOK